Ročník 6 / Číslo 3 / Vyšlo 16. října 2007
Film

Teď chci natočit plnokrevný horor


Na letošním 42. ročníku MFF Karlovy Vary byl v kategorii Variety Critic’s Choice, která představuje režijní debuty mladých evropských režisérů, zařazen rovněž fi lm absolventa Fakulty Rozhlasu a Televize Slezské Univerzity v Katovicích Grzegorze Lewandowského Hyena. Titul již dříve zaujal organizátory filmového festivalu v Benátkách, kde byl promítán v rámci týdne kritiky.

Uměleckým dohledem byl pověřen Krzysztof Zanussi. Snímek avizovaný jako první polský horor, situovaný v kulisách zdevastovaného průmyslového závodu na ještě nedávno bohatém Horním Slezsku, si pohrává s odkazy na klasická díla hororového žánru (mj. Psycho, Noční můra v Elm Street). V kontextu současné polské kinematografi e je šokujícím zjevením stejně jako jeho protagonista. Při jedné ze scén vykřiklo hrůzou celé kino – a o to přece v hororech jde…

…proč ji nezabiješ?

Je to užitečné zvíře, živí se pouze slabšími a nemocnými…

Tvůj režijní debut Hyena, který vznikl již v loňském roce, byl s úspěchem promítán na festivalech mj. v Benátkách, v Sao Paulu či v Gdyni a nyní byl vybrán na MFF Karlovy Vary. V Polsku ještě stále není v distribuci. Jak je to možné?

V Polsku je teď divná doba, protože do distribuce se vyplácí dělat jenom romantické komedie. A nejsou to zrovna romantické komedie jako například v Anglii, jsou dokonce o trochu horší. Distributorům se ale v současné době vyplácí jenom tohle. Kdyby někdo udělal horor a někdo jiný měl odvahu pustit to do distribuce a byl by to úspěch, tak by jiní distributoři začali dělat horory taky.

A myslíš si, že fakt, žes byl vybrán kritiky prestižního fi lmového časopisu (Variety Critic´s Choice), může fi lmu pomoci?

Obávám se, že ne, protože prostředí polského fi lmu je velmi uzavřené. Je názorotvorné. Vytváří vlastní sebehodnocení. V úvahu se bere jen to, co řeknou polští filmaři – ne polští kritici – protože na festivalech většinu hodnotí kolegové, režiséři, scenáristi, herci…

Copak nechtějí do tohoto uzavřeného kruhu nikoho nového vpustit?

V Polsku už od 70. let panuje tendence „filmu morálního neklidu“ a trvá dodnes. Ti, kteří to dělali, samozřejmě byli skvělí režiséři, „film morálního neklidu“ to jsou Zanussi, Kieślowski, velká jména, ale později to dělali i horší režiséři, kteří dnes učí mladé režiséry na filmové škole v Lodži a znají jenom takovouto kinematografii. A můj film nelze do tohoto proudu zařadit a ani jej v tomto rámci popsat. Myslím si, že „film morálního neklidu“ v Polsku bohužel pořád žije a je uznáván prostředím filmového světa.

Odráží to tedy obecnou situaci v polské kinematografii, pokud jde o nezávislé, nízko-rozpočtové filmy, nebo se to týká pouze tohoto specifického žánru? Je veřejnost orientována na „film morálního neklidu“?

Ale vůbec ne, lidi se na „film morálního neklidu“ nedívají. To si nepleťme. Většina Poláků chodí na romantické komedie. Ceny na festivalech na druhou stranu sbírají filmy, které se věnují faktickým problémům – což jsou filmy - dozvuky „filmu morálního neklidu“ čili: mladí lidé by měli dělat fi lmy o svých problémech na svém místě, v Polsku. To jsou ale témata, která mě nijak zvlášť nezajímají. Pro mě je politicko-hospodářská situace pouze backgroundem. Ale polští filmaři většinou hovoří právě pouze o těchto tématech – o problémech v Polsku.

Před svým režijním debutem jsi psal scénáře pro film a pro televizi. Jak vnímáš tyto dvě různé pozice, má v polském prostředí scenárista možnost zasahovat do práce režiséra? A v čem se nejvíce liší podle tebe práce pro fi lm a pro televizi?

Ve fázi natáčení už scenárista nezasahuje. Pozice režiséra je v současné době v Polsku velmi silná, stále velká je ve filmu, ale v televizi, v seriálech je mnohem silnější pozice producenta, který má poslední slovo. V seriálu má právo fi nálního střihu, právo na předělávky, může zasahovat v každé fázi do scénáře, do režie.

Zajímavý je i žánr hororu, který sis vybral. Jde o „první skutečný polský horor“.

Mám velmi rád asijskou kinematografii a odtud ta inspirace. Myslel jsem si, že horor vymírá, ale pak se objevila celá vlna asijských hororů, a tak jsem si řekl, že se v tomto žánru dá ještě mnohé udělat – také proto, že tentožánr není v polské kinematografi i vůbec zastoupen. Teď chci udělat plnokrevný horor, protože toto je spíše fi lm s hororovými prvky. Chci natočit opravdový horor bez toho, abych bral ohledy na fi lmové prostředí.

Důležitou roli hraje v Hyeně Slezsko. Proč zrovna taková volba? Máš ke Slezsku zvláštní vztah? Změnil se v posledních dvaceti letech obraz onoho „silného, bohatého“ Slezska v polské kinematografii?

Rozhodně ano, protože dříve to právě bylo nvelice bohaté a teď zas velice chudé Slezsko. Něco se zásadně změnilo a nikdo s tímnedokáže nic udělat. Jednotlivé vlády nemají nápady, jak by situaci ve Slezsku změnily. Já osobně mám Slezsko velice rád, mám odtamtud snoubenku, studoval jsem tam a mám tam řadu skvělých přátel. A je tam velký potenciál, Slezané jsou skvělý národ, jsou velmi pracovití, ale řadu let byli zvyklí na to, že dostanou práci v dole, a teď, když byly šachty zavřeny, nevědí, co si se sebou počít, a tato situace prakticky trvá dodnes. Prý se těžba uhlí zas začíná vyplácet, ale to, co se doteď pokazilo, to už se nedá napravit.

Máš nějaký vzor mezi českými režiséry? Jak reflektuješ českou kinematografii. Sleduješ mladé české režiséry?

Nový český film je u nás velmi silně zastoupen – existují firmy Vivarto (bude distribuovat Hyenu) a Gutex, které v Polsku distribuují české fi lmy – a ty jsou u nás velmi populární. Třeba Zelenkovy snímky. Je u nás známější a populárnější než mladí polští režiséři. Mám rád samozřejmě období staré české „Nové vlny“. Vyrostl jsem na fi lmech Formana a Kachyni. Celé období „Nové vlny“ je v Polsku velmi známé, na filmových školách se o něm a na něm učíme.

A jak podle tebe vypadá budoucnost polského filmu?

Nevím. Pomalu se ale začíná ukazovat, že se dá na filmech vydělat, a objevili se i soukromí producenti a koproducenti a je jich čím dál tím více a točí filmy za svoje vlastní peníze – nejen tedy za státní, televizní atd. Bohužel je tady pořád ta nešťastná romantická komedie. Nikdo nechce dělat nic jiného než romantické polské komedie. Myslím, že nakonec začnou točit i jiné snímky, že bude lépe. Opravdu bych si přál, aby zde byl žánrový film – aby byly zastoupeny všechny žánry, aby tady byly horší fi lmy proto, aby zde mohly být filmy lepší – k tomu je žánrového filmu potřeba. U nás to bohužel ale teprve začíná. U vás to už funguje, máte Barrandov, Američany, ale my jsem vůči světu uzavření.


Ptal se Jan Faber       

| Obsah čísla | Titulní stránka čísla |


| email redakce: protimluv@seznam.cz | Naše bannery a ikonky | |
| webdesign © 2010 Jaroslav Němec |